Březen 2012

Gay je člověk jako každý jiný!

31. března 2012 v 13:58 | Juliet Rocks

Konečně mám u sebe svůj notebook (raději nebudu uvádět, jak jsem ho před třemi lety pojmenovala :D) a chtěla jsem Vám jen jednu věc. Viděla jsem film Zkrocená hora (některé scény brr :D), asi ho neznáte, je z šedesátých let z USA a hlavní zápletka je vztah mezi dvěma muži. :D Jako já musím říct, že to neodsuzuju, ale nevyhledávám (tohle byla sázka). Ale po tomhle filmu.... Zkrátka a dobře můj názor je takový, že láska je láska a stejně tak, jako se můžou milovat muž se ženou, dítě s rodičem, kamarád s kamarádem, páníček se svým mazlíčkem, tak i kluk s klukem a holka s holkou. Ne, enodsuzuju to, obdivuju lidi, kteří se nebojí si to přiznat a dávat najevo. V tom filmu se za to (v té době-teď je podle mě USA jedna z nejpokročilejších zemích v této "problematice") totiž zabíjelo. A to je... !!! Nehorázná sviňárna. Nejhorší je, že to tak fakt bylo a třeba je i teď. Ne v takové míře jako předtím, ale rozhodně jsou takoví (poznamenávám úplně normální!) lidé hodně šikanovaní svým okolím. Sice jsme vyspělá společnost, ale ne zase natolik, abychom zkousli všechno. Prostě staré zvyky platí doposud. A to je špatně! A nebudu psát: "Podle MĚ je to špatně." nebo: "MYSLÍM, že je to špatně.", protože pokud máte jiný názor máte smůlu, to že jsou gayové vyčleňování ze společnosti JE špatně.
Co vy na to?

Navždy propojeny

26. března 2012 v 18:25 | Juliet Rocks |  Jednorázovky
Krátičká jednorázovka (promiňte, já se přepsala :( ), u které by mě vážně moc zajímal váš názor. (Již jednou zveřejněná.) Může se to stát? Věnováno Zasněnce*, protože bych moc chtěla, abychom si k sobě znovu našly cestu. ;)*

Fantazie je krutá kamarádka

23. března 2012 v 19:33 | Juliet Rocks |  Jednorázovky

Tahle povídka je ze starého blogu (už zase :D) a moc ráda bych ji věnovala Illienel, ktará mě zcela neprávem (tím myslím, že si to nezasloužím) obdarovává nádhernými a dlouhými komentáři. :) Takže pro ní. ;) :)
PS Jinak taky moc děkuju za komentáře Mai a Moni, moc mě potěšily. ;)


I andělé ztrácí svá křídla/Znamení

22. března 2012 v 17:03 | Juliet Rocks |  I andělé ztrácí svá křídla
Tak a je to tu. Máme tu poseldní kapitolku Andělů, takže se těšte, možná začnu přidávat něco nového. (Třeba povídky na přání, že... o:)) No a věnování? Stejné jako vždycky. Náležitě a největším právem mé díky patří Illienel a Mai.
Illienel za to, jak se mou povídkou nadchla (Nebo to tak aspoň vypadlo podle jejích úúúžasných komentářů. ;)) a dokopala mě (asi o tom ani neví :D) přemýšlet o tom, v co vlastně věřím.
Mai za úúúžasný desing, který je prostě nádherný a mě se moc líbí. :) Takže děkuju. :)
A naposled, ještě než půjdete číst, přečtěte si prosím tohle, protože je to podle mého názoru naprosto dokonalé. :) Děkuji, a nashledanou příště. :)





I andělé ztrácí svá křídla/Pád

15. března 2012 v 22:05 | Juliet Rocks |  I andělé ztrácí svá křídla
Na dotaz Mai a Illienel Vám sem dám jednu starou povídku z minulého blogu. :) A to kapitolovku andělů, která, podle mého názoru, jako jediná za něco stála. Takže věnováno těmhle dvoum. ;) (A jinak povídky na přání už jsou rozdělané, jen nějak nebyla nálada, ale pokusím se si pohnout. ;)) Jo a ještě něco, další kapitolu přidám, až tu bude pět koemntářů k tématu. ;)))

Mimo mísu

5. března 2012 v 17:11 | Juliet Rocks
Omlouvám se, že se teď budu opičit (po Mai, pak Charlie a mnohých dalších), ale tohle byl vážně geniální nápad. Takže cokoliv mimo články pište sem, prosím. :) Opravdu cokoliv.
A ještě jedna věc. :) Jsem ráda, když si čtete moje povídky a říkáte svůj názor, takže pokud kdokoli z vás bude chtít, abych si přečetla nějakou vaši, napište mi to sem. :) Ráda to pro vás udělám, protože pro mě je komentář k něčemu, co jsem vyplodila, to nejlepší, co může být. :) A nebojte, budu hodná, ale upřímná. ;) :D

Autíčko

5. března 2012 v 16:37 | Juliet Rocks |  Jednorázovky
Nějak jsem se rozjela. :D No co, kdyžtak až to bude fakt špatný, tak mě zaražte, ať toho psaní nechám. :D Tohleto je povídka do školy, za kterou jsem vyfásla jedničku. Proč jí sem ale dávám, když je do školy? Nemá to převratný děj a zápletku (nesmělo to být moc dlouhé), ale líbí se mi ta myšlenka a řekla bych, že na to, že jsem to psala asi před... 2 roky? Je to docela obstojné. Takže věnováno našemu panu profesorovi, kterého na vyšším gymplu už bohužel nemáme (ne, že bych neměla nynější paní profesorku ráda, to sice jo, ale prostě když už jste na někoho 4 roky zvyknutí, tak se to těžko mění) * a taky mojí spolužačce Mai. :)
*Nejradši bych měla profesory oba. :D (Ale s tím, že by počet hodin zůstal, víc jich vážně nepotřebuju. :D)