Noc drakonaidů/Prolog:Cisdetermi 4/5

23. dubna 2012 v 20:37 | Šíša |  Noc drakonaidů
Tentokrát další část pro Surynku. Za to, že měla odvahu začít číst tenhle příběh, přestože ne od začátku. :)

Ve chvíli, kdy zářící kruh zmizel, mezi elfy vypukl neklid. Většina neměla ponětí, proč se kruh zrušil a proč je jejich vůdce stále na živu. Někde se ozývaly i zděšené výkřiky, které volaly po jejich Cisdetermi. Všichni však byli dost moudří na to, aby si uvědomili, že prvně se musí zbavit nepřátel. Teď, když už nemuseli držet žádnou bariéru uprostřed bojiště, bylo vše jednodušší. Mágové se zaměřili na létající flagnise.
Netrvalo to dlouho a jeden z nich se zřítil k zemi se srdcervoucím výkřikem. Dalšího pohltily větve stromů, které byly obaleny vodní stěnou. Ozvalo se zasyčení a z flagnise začala stoupat pára. V další chvíli zavřeštěl a začal se zmítat pod živými provazy, které ho však nepustily do té doby, než se neobmotaly kolem jeho krku a nezlomily mu vaz.
Zbýval poslední.
Fidó běžel, co mu síly stačily. Za zády mu pořád zněly výkřiky z boje, které se však postupně utlumovaly, než zbyly pouze jeho vlastní kroky a zrychlený dech. Běžel dál a neohlížel se. Nic teď nebylo důležitější, než dostat Cisdetermi do bezpečí. Vůbec však neměl ponětí, kde by to mělo být.
Náhle se zastavil a zaposlouchal se do okolí. Někdo ho sledoval. Byly to dvě osoby a podle slyšitelnosti jejich kroků musel usoudit, že jeden z nich byl elf. A druhý…
,,Fidó!" ozval se za ním výkřik a on se otočil. Mohlo ho to napadnout. Běžela za ním překrásná hnědovlasá elfka, s lukem v ruce, a za ní černovlasý muž.
Rodiče Vyvolené.
,,Dej mi moji dceru!" požadovala okamžitě matka a Fidó jí vyhověl.
,,Děkujeme ti," řekl mu s mírnou úklonou její otec. Fidó úklonu oplatil, ale hned namítnul.
,,Ještě nejsme v bezpečí."
,,Hlavní je, že jsi v bezpečí ty, má drahá," zašeptala jemně svá slova elfka a dítě se v tu chvíli uklidnilo a přestalo plakat.
,,Blízko odsud je portál, možná bychom se dočasně měli skrýt tam," navrhl muž.
,,Bylo by to pro ni bezpečné," souhlasila elfka.
,,Athio," oslovil ji však Fidó naléhavě, ,,víš, že pro udržení rovnováhy je to velmi riskantní."
,,Já vím, ale už takhle je rovnováha narušena. Oróbis je stále mezi námi a pokud se mé holčičce něco stane, už nebudeme mít žádnou šanci rovnováhu navrátit," namítla důrazně.
Fidó pokýval hlavou. ,,To je pravda," připustil pak.
Náhle se však oba elfové zarazili.
,,Cítíš to?" zeptala se Athia a předala své dítě svému druhovi.
,,Blíží se," odpověděl jí Fidó a připravil si svůj luk a šípy.
Z temných stínů mezi stromy se náhle vynořila vysoká postava v černém plášti, takže téměř splývala se svým okolím, posetém zvláštními ornamenty. Nebylo ji vidět do tváře, přes hlavu měla přehozenou kapuci, která jí zakrývala polovinu obličeje, a druhou zahaloval stín.
Blížila se k nim pomalým lehkým krokem a oba elfové pocítili sílu, která z osoby vyzařovala. Temná a mocná magie tohohle druhu nemohlo být nic jiného, než zakázaná magie. Nebylo pochyb, že před nimi stojí hlavní strůjce útoku.
,,Kdo jsi?" křiknul na něho Fidó okamžitě a napjal svůj luk. Athia ho napodobila.
Osoba se krátce zasmála hlubokým a drsným hlasem.
,,Neznáte mě?" Mužský hlas, který byl ledový jako led a ostrý jako břitva, se podivil. Pak však muž rázně pokýval hlavou, jakoby si něco důležitého uvědomil.
,,Zapomněl jsem, kolik už uběhlo let. Oróbis už by touhle dobou měl být mrtvý ne?" znovu se zasmál a Fidó se zamračil. Nelíbilo se mu, že tenhle muž s nimi jedná, jako kdyby pro něj nepředstavovali žádnou hrozbu. Stačilo jim jen uvolnit prsty a šípy by ho určitě do vteřiny zabily. Jenže on se choval, jakoby měl všechno pod kontrolou.
,,Taky bylo na čase," odpověděl si muž sám a jeho hlas ještě více zledovatěl. Aura se kolem něj rozvířila a jeho plášť zavlál, jakoby se do něj opřel mocný vítr.
,,Co chceš?!" křikl na něho Fidó a tětivu napjal ještě více než do teď. Neměl z téhle situace dobrý pocit.
,,To dítě," odpověděl mu muž přímo.
,,Na to zapomeň!" křikla na něj Athia a v tu chvíli vypustila svůj šíp. Ten okamžitě dostal modravou záři a řítil se přímo na srdce nepřítele. Náhle však šíp narazil do neviditelné bariéry, která se nečekaně vytvořila zhruba metr před mužem, a rozpadl se na prach.
,,Myslíš, že mě něco takového dokáže zastavit?" vysmál se jí muž.
,,Běžte," sykl náhle Fidó, který pochopil, že jejich síly nebudou stačit, aby ho porazili.
,,Běžte odsud a přejděte do druhé země, já ho zdržím."
,,Fidó," začala Athia ustaraně.
,,Athii pojď!" křikl na ni její druh. Fidó jen kývnul a Athia mu rychlou úklonou vyjádřila poděkování. Společně s jejím druhem se rozeběhla k místu, kde se nacházel portál.
,,Myslíte, že mi utečete?!" zakřičel na ně zahalený muž a natáhl svou pravou ruku. V tu chvíli se poslední záře hvězd na obloze odrazila v karmínově rudém drahokamu.
Fidovy oči se na moment rozšířily překvapením, ale nenechal se tím vyvést ze soustředění. Vypustil svůj šíp, který ihned vzplanul zelenou září. Nepřekvapilo ho, když se rozpadl na prach stejně jako ten Athiin, hlavní bylo odvést pozornost směrem k němu.
,,Ale no tak, vážně myslíš, že mě tímhle zaujmeš?" zasmál se posměšně neznámý a obrovskou rychlostí, které mohl docílit jedině elf, se vydal ke svému cíli.
,,Neutečeš mi!" vykřiknul za ním Fidó a rozeběhl se za ním. V duchu si začal připravovat slova, která potřeboval k vytvoření útoku. Pak je začal šeptat. V dlaních ucítil známé brnění a v další chvíli vypustil zářivě zelenou kouli směrem k muži před ním. V tu samou chvíli se k němu však muž otočil a provedl to samé. Byl neuvěřitelně rychlý, jen co kouli vypustil, už se zase otočil a uháněl vpřed.
Síly se střetnuly a netrvalo to dlouho, co byla zelná koule přetlačena černou a vrátily se nazpět k Fidovi. Ten se jim však ladně vyhnul a vytvořil další.
Muž se jí vyhnul tím, že vyskočil do vzduchu jako kamzík a nechal kouli prolétnout. Ještě v letu zamumlal několik slov a půda pod ním se zatřásla. Náhle z ní začaly vyrážet dlouhé šlahouny, které se Fidovi začaly motat pod nohy a snažily se zachytit jeho kotníky.
Elf před nimi hbitě uskakoval, ale pořád ve vzduchu zůstat nedokázal. Jeden ze šlahounů se mu nakonec obmotal kolem kotníků a prudce ho srazil k zemi. Fidó hned sáhl po svém meči, ale šlahouny se mu obmotaly i kolem zápěstí a nakonec i kolem celého těla. Nemohl se hnout.
,,Zabiju tě, až si vezmu to dítě!" zakřičel na něho neznámý muž a v mžiku zmizel mezi stromy.
Fidó v duchu zlostně zaklel. Nemohl se osvobodit, šlahouny ho držely příliš pevně při zemi. Musel se však odsud dostat. Najednou ho něco napadlo. Věděl, že ho to bude stát poslední zbytky sil, ale jiná cesta nebyla. Zamumlal několik slov a v tu chvíli ucítil, jak se začíná měnit. Šlahouny povolily a než se stačily znovu stáhnout, hbitě uskočil z jejich sevření a dopadl na všechny čtyři.
Rozeběhl se za mužem a cítil, že už je blízko. A opravdu, skrze stromy zahlédl křišťálovou záři, kterou mohly mít jedině portály. Změnil se zpátky do své elfské podoby a zvýšil svou rychlost. Scéně, která se však před ním odehrála na mýtině, už zabránit nedokázal.


Autor: Tak s kým pak si popovídáme dneska... (rozhlíží se kolem a zahlédne muže v kápi)
Autor: Hej! Ty tam!
Neznámý: (otáčí se)
Autor: Ukážeš mi svoji tvář? (přistupuje k němu)
Neznámý: (mlčí)
Autor: Hmm ty nejsi moc výřečný viď?
Neznámý: (mlčí)
Autor: A nebude ti vadit.. (natahuje ruku ke kápi)
Neznámý: (v rukou se mu začíná formovat černá koule)
Autor: Asi bude vadit... (zastavuje se v pohybu a nervózně se zasměje)
Neznámý: (koule se zvětšuje)
Autor: Tak to stačilo říct! (dává se pomalu na ústup)
Neznámý: (koule se stále zvětšuje)
Autor: Ups.. (zdrhá)
(Rána)
Autor: (otáčí se a spatří zelenou stěnu)
Fidó: Ty si nedáš pokoj, co?! (drží ochrannou bariéru a nevěřícně kroutí hlavou)
Autor: Hehe.. (culí se)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Surynka Surynka | Web | 24. dubna 2012 v 18:43 | Reagovat

Další velmi zajímavá kapitola... moc se mi líbí, napěchovaná dějem, napínavá a opět se těším na pokračování :) a ten autorův rozhovor? no nádhera! :D

2 Juliet Rocks Juliet Rocks | 24. dubna 2012 v 19:55 | Reagovat

:D Ten rozhovor mě dostává. ;) Snad už bude u každé části. :) Zdrhá. :D JO, seš tam ty. :D

3 Moni Moni | Web | 24. dubna 2012 v 20:42 | Reagovat

Skvělá kapitola, nemůžu se dočkat další jsem napnutá, co se stalo na té mýtině na konci, sice tuším, ale vždycky se můžu zmýlit. A rozhovor? Báječný ;)

4 Ronnie Ronnie | Web | 25. dubna 2012 v 19:32 | Reagovat

nádherné, znovu :) jsem napnutá, nemůžu se dočkat další části! :) a znovu další rozhovor.. nemůžu z toho xD :D

5 Mai Mai | Web | 25. dubna 2012 v 21:31 | Reagovat

páni! na to se nedá snad ani říct nic jiného! je to neskutečně napínavé, jak jen to dopadne s maličkou Cisdetermi? co to bylo za člověka v hábitu? a proč hodlal všechno překazit? spoustu otazníků, na které snad časem přijdou i odpovědi.
a ten rozhovor je opět moc vtipný. zas tě Fidó zachraňoval. možná by sis měla vybírat poněkud méně nebezpečné osoby k rozhovorům...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama