Střípky ze života Juliet

3. září 2017 v 17:04 | Juliet Rocks |  Juliet Rocks

Káva, podzimní deprese a začínám psát básně...?


Začněme tedy tou kávou. Díky Vrnískovi jsem se naučila pít černou kávu. Někde jsem zahlédla, že je dobré ji pít, když chcete zhubout, máte deprese, bolí vás hlava, ale to hlavní pro mě: v 101 věcí za 1000 dní jsem psala, že chci maximálně omezit živočišné mléko a dříve jsem si nedokázala představit kávu bez mléka (a život bez kávy). No a teď... Teď mám obojí. :) Jen tedy jedna věc - jse na kávě závislejší, než kdy dřív, místo svého 1-2 šálku denně jsou tři. :D




Inu a teď k té depresi. V pátek se zkazilo počasí, zalezlo sluníčko, začalo pršet a společně s teplotou klesla i moje nálada. Mamka mi furt měří teplotu, jsem prý bledá, a já si i chvíli myslela a doufala, že jsem nemocná, ale.. Pak mi došlo, že tuhle moji nemoc nevyléčím jen tak jedním paralenem. Ano, celé léto bylo prakticky v pořádku. Dokonce tak moc v pořádku, že jsem si i párkrát zapomněla vzít antidepresiva. Ale... S podzimem přichází i Daphne a Daphne a já... No, co si budeme povídat, my dvě si zrovna sedeneme.


Fakt jí nesnáším. Zapříčinila mimo jiné i to, že jsem místo INFJ INFP a už nepatřím do Havraspáru, ale Mrzimoru. Děvka.

No poslední "věc"... Složila jsem básničku. Vlastně od doby, co jsme jich pár napsaly s Žanetkou pro Nohavicu, se přestávám tomuhle žánru bránit a čím dál tím víc k němu inklinuju. Nebude žádnej Seifert nebo Nerissa, ale... Čas od času si asi něco napíšu, vypíšu se a... Třeba se to časem i bude dát číst. :) Přeci jen... Teta Eva byla básnířka. A já chci být jako ona ve všech směrech. ;) Báseň se jmenuje Nedosažitelná.


Tak a teď by mě zajímalo... Jestli si po přečtení myslíte, že jsem gay nebo bi? Protože víte, ta básnička je o... Mojí tetě!!! :D No vážně, prakticky od nácti mi leží v žaludku to, jak ji mám ráda a jak já jsem jí volná. No.. A tak, když zase přijela Daphne, jsem si na to vzpomněla a napsala tohle...

Vaše,
Juliet
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 *-Maggie-* *-Maggie-* | Web | 4. září 2017 v 11:31 | Reagovat

Daphne Daphne... Moje nemá jméno a skoro nikdy neustupuje, jen se občas prohloubí a změlčí, jako řeka ... Anyway, básnička je moc hezká a ano, došlo mi, že je o tetě. Ale to co píšeš dál mě zarazilo "..jak ji mám ráda a jak já jsem jí volná." What? :( Myslela jsem právě, že jste se tak měly rády navzájem a že tam bylo to "spojení"... Vždycky jsem to tak chápala z tvýho vyprávění.. Tak jestli to bylo takhle, tak mě to moc mrzí Juls..to je smutný :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama